Výstava
Lukáš Horký — Vnitřní periferie
Lukáš Horký, frýdecko-místecký fotograf, prostřednictvím svého dlouhodobého projektu o Frýdku-Místku a Karvinsku zachycuje proměny průmyslově postižené krajiny Moravskoslezského kraje.
Horkého snímky jsou temné, černobílé, a zobrazují fragmenty lidské existence v krajině těžce zasažené hornictvím a těžkým průmyslem. Jeho fotografie nejen odrážejí fyzické změny v této oblasti, ale také představují hluboce subjektivní výpověď o autorově osobním vztahu k místům, kde strávil většinu svého života.
Soubory vznikají odděleně. Fotografování na Frýdecko-Místecku slouží Horkému jako pomyslná forma autoterapie, kdy se prostřednictvím fotografování snaží najít spojení s městem, ve kterém sice vyrůstal, ale ke kterému hledá hlubší vazby. Oproti tomu fotografie z Karvinska dokumentují destrukci krajiny způsobenou těžbou uhlí. Uzavření dolů zde mělo nejen devastující účinky na samotné prostředí, ale i na životní podmínky obyvatel, kdy stará města a jejich kulturní a historická infrastruktura ustoupili těžbě.
Fotografie Lukáše Horkého nejsou popisné, ale jejich existenciální podtext a symbolika rezonují i bez znalosti konkrétních lokací. Záběry krajiny nesou stopy necitlivého lidského zásahu do životního prostředí. Václav Podestát, který vedl Horkého magisterský projekt na Institutu tvůrčí fotografie, popisuje tyto záběry jako setkání člověka s důsledky jeho jednání vůči přírodě.
Autor se k místům, která fotografuje, často vrací, přičemž reflektuje plynutí času a změny, které nastaly. „Půda pod nohama za tu dobu o poznání klesla,“ říká Horký a s melancholií pozoruje, jak se hornická krajina postupně mění a prohýbá, což vnímá jako zvláštní druh zvrácené krásy. Tímto způsobem nejen dokumentuje destruktivní následky těžby uhlí, ale klade si i otázky o budoucnosti této krajiny a toho, co po lidech zůstane.
